Nenakažlivé nemoci
Nenakažlivé nemoci
Kromě nakažlivých nemocí se u koní vyskytují nemoci, které nejsou nakažlivé. Jsou to nemoci zažívacích orgánů, způsobené závadami krmení, nemoci orgánů vyměšovacích nebo dýchacích vzniklé následkem chyb v hygieně a nesprávným chovem koní. Z nemocí této skupiny se u koní nejčastěji setkáváme s kolikami, zástavou moče a katary nebo záněty cest dýchacích, které nejsou nakažlivé. Ostatní nemoci z této skupiny nejsou tak důležité.
Koliky
Příčiny kolik u koní jsou velmi různé. Mohou to být zkažená krmiva, chyby v dietetice krmení, nedostatek vody, prochladnutí, vadný chrup, cizopasníci střev, množení střevní mikroflóry, které vyvolává plynatost, zácpu, záněty v zažívacím ústrojí, zaškrcení nebo zauzlení střev.
Koliky se u koní projevují nechutenstvím, nezájmem o okolí nebo naopak neklidem, válením a zase vstáváním. Proti kolikám se nejúčiněji bojuje tak, že se zjistí a odstraní jejich příčiny.
Jelikož jsou koliky poměrně častým a nepříjemným problémem, je jim věnován samostatný článek.
Černá zástava moči
Zástavě moče se také říká sváteční nemoc, protože je nečastější po několikadenní nečinnosti koně o svátcích. Jinak se také nazývá čené močení, protože kůň má moč temně červenou až černou krví tak zbarvenou.
Toto onemocnění postihuje koně náhle, a to tehdy, když byli během odpočinku trvajícím několik dní v teplé stáji a byli vydatně krmeni a pak se ihned použili k těžké práci. Projevuje se pocením, třesavkou a příznaky ochrnutí hýžďového svalstva a jeho ztvrdnutím. Zpočátku se kůň nemůže vymočit, a když se tak stane, moč je temně červená až černá. Léčí se třením celéo těla věchty. Záď se pokryje vlhkou pokrývkou, která se překryje suchou dekou a žehlí se teplou žehličkou. Kůň se přitom podpírá, aby neupadl, protože záď je ochrnutá. Nejúčinnější léčení je vypuštění moče cévkováním. Zástavě moče se předchází snížením krmné dávky v době klidu a případným vypohybováním koně.
Katary a záněty (neinfekční)
Katar je zánět sliznice. Je charakterizován výměškem, který obsahuje hlen.
Zánět je soubor obranných pochodů v tkáních těla, které vznikají jako reakce proti škodlivým příčinám, které působí na orgány nebo organismus. Infekční záněty způsobují mikroorganismy nebo jejich toxiny. Neinfekční záněty způsobují příčiny fyzikální (vysoká nebo nízká teplota), mechanické (poranění, prach), chemické (kyseliny, zásady, plyny např. čpavek stáje). Jinak se rozeznávají záněty akutní a záněty chronické.
Záněty akutní
Akutní zánět se charakterizuje zvýšením teploty, otokem a zčervenáním zánětlivého místa následkem zvýšeného přítoku krve a bolestivostí, vyvolanou tlakem výpotku an nervy. Jak je patrné z názvu, proces je rychlý a většinou intenzívní.
Záněty chronické
CHronické záněty se vyvíjejí buď ze zánětů akutních, nebo vznikají poznenáhlu bez počátečních výrazných příznaků. S postupujících chronickým zánětem se stupňují i jeho příznaky. Buňky se při tom zmnožují a následkem toho postižená tkáň zduří a opuchne. Takto deformovaná tkáň nepříznivě ovlivňuje činnost postiženého ústrojí.
U koní nejčastěji dochází k zánětům na končetinách, k zánětům průdušek, horních cest dýchacích a plic. Zánětům končetin předejdete, když se kůň nebude zatěžovat příliš těžkou prací a požadavkem maximální rychlosti bez náležité předešlé přípravy. Zánětům dýchacích orgánů (neinfekční) se předchází tím, že se kůň chrání řed nachlazením, stájovým čpavkem, prachem a ve stáji se zajistí příznivé mikroklima.
